DOTAZ: dobrý den nepochopil jsem na plakátech " Věřím " u Vás předpokládám, že se to týká Vašeho přesvědčení nebo to má jinou rovinu? V politice totiž nelze věřit nikomu, zvlášť v současné době...

ODPOVĚĎ:Také Vám přeji dobrý den a úvodem bych chtěl pozdravit i všechny ostatní čtenáře Deníku. A přejdu hned k Vaší otázce. Vzhledem k tomu, že kandiduji za KDU ČSL, chápu tuto asociaci a vůbec se jí nebráním. Nicméně záměr byl trochu jiný. Vycházeli jsme z našeho hesla: "Věřím, že lidský život si zasluhuje úctu od jeho vzniku až do přirozeného konce". Právě slovo VĚŘÍM, je nejsilnějším slovem z této věty. Obsahuje v sobě vnitřní sílu, naději, důvěru, jistotu. A právě v dnešní době, kdy lidé nevěří politikům, politice, médiím i navzájem sami sobě, slovo VĚŘÍM vyjadřuje ty hodnoty, které dnešní společnost (včetně té ostravské zjevně postrádá). Proto jsme si slovo VĚŘÍM zvolili jako své motto a určitě uděláme vše, co bude v našich silách, abychom obrátili nedůvěru v důvěru, nejistotu v pocit jistoty a beznaději v naději, že tento stav se dá změnit.

DOTAZ: Co byste udělal pro zlepšení životního prostředí v Ostravě?

ODPOVĚĎ:Většina lidí si pod pojmem životní prostředí představuje čistý vzduch a nízkou ekologickou zátěž. Já tento pojem vnímám daleko šířeji. Životní prostředí je také to, jestli kolem sebe máme čisto, nebo nepořádek. Jestli jsme nebo nejsme tolerantní vůči sprejerům a vandalům. Jestli dokážeme být důslední k uklízení psích extrementů, abychom se na ulicích nemuseli pohybovat jako v minovém poli. Jestli jsme se schopni pohodlně dopravit do zaměstnání, dokonce i jestli žijeme v poklidu, nebo ve stálé nervozitě. Tohle všechno pro mne spadá pod pojem životní prostředí a všechny tyto parametry je možno zlepšit. U čistoty ovzduší je nutno zaměřit se na tři největší znečišťovatele. To jsou průmyslové podniky, lokální topeniště a doprava. Ale je nutno, zejména u průmyslových podniků, vše posuzovat v souvislostech. Samozřejmě je nutno tlačit na to, aby produkovaly co nejméně nečistot, nicméně je si třeba uvědomit, že v Ostravě, kde je velmi vysoká nezaměstnanost, musíme také dbát na to, aby tyto limity nebyly pro podnikatele likvidujícími. U dopravních opatřeních je to například ekologizace především městské hromadné dopravy a například i vytěsnění těžké dopravy mimo město. U ostatních parametrů je to otázka především osobní zodpovědnosti a důsledné kontroly.

DOTAZ: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zdali máte nějakou strategii pro vyloučené lokality a jaký máte názor na nárůst počtu ubytoven v Ostravě. Děkuji. Konvička 

ODPOVĚĎ:Této problematice se věnuji profesně velice dlouho. Měl jsem možnost se s podobnou situací setkat v mnoha zemích v zahraničí a na toto téma jsem přednášel u nás i v cizině. Je třeba si uvědomit, že to není pouze ostravský problém. Řekl bych, že v jiných, zejména větších, zahraničních městech je tento problém daleko hlubší a řeší jej desítky let. Nicméně existují standardní opatření, která jej dokáží uzavřít do požadovaných mantinelů. Existuje soubor opatření, která k tomu přispívají a která bohužel u nás nejsou naplňována. Uvedu tři nejdůležitější. Za prvé - pro lidi, kteří žijí ve vyloučených lokalitách (v Ostravě jich máme 14 - ubytoven okolo 40) nesmí platit, že nepracovat nesmí být ekonomicky výhodnější než pracovat. Mohl bych uvést mnoho případů, kdy u nás i vzhledem ke kvalifikaci lidí, kteří zde žijí, je to přesně naopak. Za druhé - devadesát procent terénní práce musí být věnováno dětem, které žijí v těchto lokalitách. Je třeba si uvědomit, že zde žije generace dětí, která své rodiče neviděla nikdy pracovat a mají za to, že to je zcela normální. Za třetí - tam kde je to možné, musí být veškerá pomoc poskytována v naturáliích. Jedná se o ošacení, stravenky na jídlo, platební karty s omezeným výběrem sortimentu zboží - bez možnosti nákupu alkoholu a podobně. Tato opatření skutečně ve světě fungují a problém vyloučených lokalit pak nevnímají nijak tragicky. Věřím, že podobná opatření, pokud by k tomu byla vůle, by se dala aplikovat i v našich podmínkách.

DOTAZ: Co byste udělal proto, aby lidé z Ostravy neodcházeli. Měla by být Ostrava druhým největším městem v ČR, jak navrhuje ODS? 

ODPOVĚĎ:Nemyslím si, že statistiky jsou až tak tristní. Nezanedbatelný počet lidí se například na důchod přestěhovává na své rekreační chalupy a chaty, někteří lidé, kteří zde pouze pracovali (a byli zde trvale evidováni) se po útlumu hornictví vrátili domů a podobně. Nicméně je skutečností, že nedostatek pracovních míst a možnost lepšího kvalifikačního i společenského uplatnění v jiných městech nebo i v zahraničí vede především mladé lidi k trvalému opuštění Ostravy. Je to zřejmé především u těch, kteří třeba studují mimo Ostravu. Zabránit se tomu dá jedině tím, že lidem bude moci Ostrava nabídnout kvalitní existenční jistoty a bude pro ně příjemným místem k životu. Co se týče ambicí na druhé největší město v republice, tak tyto rozhodně nejsou pro nás prioritou. Nemyslím si, že by to mělo přinést nějaké pozitivum. Lidé si nevybírají město k životu, nebo i k jeho návštěvě, podle jeho velikosti, ale podle toho, jestli se jim v něm dobře žije, jestli je v něm něco zajímavého a jestli se zde cítí bezpečně. A z toho úhlu pohledu je zcela jedno, jestli budeme druhým, třetím nebo čtvrtým... největším městem v republice.

DOTAZ: Dobrý den, mohu se zeptat, co z toho, co se podařilo v Moravskoslezském kraji/v Ostravě v minulých volebních obdobích lidem z KDU-ČSL prosadit/podpořit, pokládáte za největší úspěch?

ODPOVĚĎ:Je poměrně hodně věcí, na nichž jsme se výrazně podepsali. Například znovuobnovení Mariánského sloupu na Masarykově náměstí (který jsem "objevil" zarostlý a zdevastovaný v zoologické zahradě u hnojiště), založení dvou ostravských gymnázií, vybudování moderního domova pro seniory v Ostravě-Zábřehu, výstavba krásného charitního hospice ve Výškovicích, zřízení múzické školy pro děti se zdravotními problémy v Mariánských Horách, vytvoření projektu včasné intervence jako prevence kriminality dětí, zajištění účinné pomoci dětem s handicapem zejména prostřednictví francouzských specialistů, zavedení grantového systému na opravy kulturních památek, celková rekonstrukce a modernizace Městské nemocnice Ostrava, výstavba komunitního centra pro děti s handicapem v Mariánských Horách a podobně. Každý z těchto výše zmiňovaných projektů bych mohl pokládat za největší úspěch v dané době. Aby se to všechno podařilo, bylo velice důležité obklopit se schopnými a pracovitými lidmi. Vždy jsem byl zastáncem toho, že k lidem je třeba přistupovat s úctou, pozitivně je motivovat a zdravě jim důvěřovat. Jsem přesvědčen, že to je nejefektivnější způsob, jakým lze pak vytvořit velké, užitečné a potřebné věci.

DOTAZ: Dobrý den, mám dotaz týkající se heren v Ostravě. Jak se k tomu postaví KDU ČSL?

ODPOVĚĎ:Je to velká bolest nejen Ostravy, ale i celé naší země. Statistiky říkají, že v ČR je kolem 61 tisíc automatů a částka, kterou lidé vsadí se pohybuje kolem 113 miliard korun. Čili asi 11 tisíc korun na každého člověka v této zemi včetně novorozeňat, což je děsivé číslo. Stáváme se doslova největší hernou uprostřed Evropy. Jako předseda rady Charity o to více vnímám dopady, které to přináší, například v podobě rozvrácených a nešťastných rodin, kterým je pak třeba pomáhat. Je to jednou z priorit, které chceme řešit. Zdá se, že i současná legislativa je k tomu dnes daleko vstřícnější a je jí třeba využít v maximální možné míře. Osobně bych si dokázal představit úplný zákaz provozu hracích automatů na území města, nicméně je třeba zvážit, zda-li toto opatření by nepřeneslo tuto aktivitu do nelegálního prostředí. Přinejmenším je nutno razantně redukovat jejich počet, provádět personální evidenci hráčů a přísně vymezit zóny, kde by mohly tyto herny fungovat. Podobná opatření jsem měl možnost vidět v zahraničí, kde herny nevnímají jako nějaký problém.

DOTAZ: Líbí se vám současné centrum města Ostravy a co navrhujete jako opatření proti jeho vylidňování? 

ODPOVĚĎ:Jako ostravského patriota mě těší každá změna k lepšímu, kterou je vidět nejen v centru města, ale v celé Ostravě - opravené objekty, nové cesty a chodníky, moderní osvětlení a podobně. Naopak mě trápí opuštěné a zdevastované objekty, a to zejména právě v centru města, kterých stále přibývá. Lze zmínit dlouhodobě opuštěný objekt obchodního centra Ostravica-Textilia, objekty bývalého Hotelu Palace a další. Jsem si vědom toho, že k většině z nich nemá město vlastnický vztah, ale musí mít sílu prosadit odstranění tohoto nežádoucího stavu. Takových "vředů města" v podobě zdevastovaných objektů a ploch je na území Ostravy podstatně více. Mnohé z nich se stávají příbytkem různých delikventů a je strachem kolem nich vůbec procházet. Je pravdou, že v zahraničí mají podstatně více nástrojů k tomu, aby administrativa měst měla silnější páky k řešení podobných problémů. Nicméně i v našich stávajících podmínkách existují možnosti, jak zlepšení stavu napomoci. Znamená to například snížit nájemné v prostorách patřících municipalitě s cílem přitáhnout vhodné aktivity, usilovat o navrácení bydlení do centra města, zajistit možnosti parkování v docházkové vzdálenosti, motivovat i obyvatele z dalších částí Ostravy a z jejího okolí k návštěvě centra (třeba prostřednictvím kvalitní kultury), dále vytvořit dotační programy na jeho oživení - podporou umělců, kteří zde budou vystupovat a podobně.

DOTAZ: Dobrý den, zajímá mě, jestli jste vy sám z Ostravy a taky v ní aktuálně bydlíte, nebo někde jinde? Co vlastně v současné době děláte? 

ODPOVĚĎ:V Ostravě žiji od svých pěti let, ale narodil jsem se v Moravském Krumlově, kde tatínek působil jako středoškolský pedagog. Nicméně v roce 1959 byl za své politické postoje poslán jako pomocný dělník "na převýchovu" do Ostravy, kde se nás (mne a mé čtyři sourozence) pak rodiče snažili vychovávat v duchu demokratických a morálních principů. Před šesti lety jsme vytvořili systém kvalitního bezbariérového a levného nájemního bydlení pro seniory, určeného prioritně pro obce, který do konce roku bude realizován ve více než dvaceti moravských obcích. Patřím také k jednomu ze zakladatelů institutu podporovaného bydlení a sociálních staveb a současně stojím v jeho čele. Od roku 2007 také zastávám čestnou funkci předsedy Rady diecézní charity ostravsko-opavské. Jsem ženatý a se svou manželkou vychovávám čtyři děti - dva chlapce a dvě děvčata (14,12,8,4). Bydlíme v rodinném domku v Ostravě-Mariánských Horách. Tímto bych se s vámi rád rozloučil a poděkoval za vaše dotazy a přeji krásný zbytek dne